Nositel Nobelovy ceny míru za rok 2022 a jeden z nejvýraznějších představitelů běloruského disentu Ales Bjaljacki přijel do Prahy na pozvání Kanceláře demokratických sil Běloruska v ČR a Prague Civil Society Centre. Jde o jeho první cestu do Česka po propuštění z vězení, kde strávil čtyři a půl roku na základě politicky motivovaného obvinění. Na svobodu se dostal v prosinci 2025 díky diplomatickému úsilí USA a sankčnímu tlaku Evropské unie.
Na tiskové konferenci, která se konala 16. března v Praze a byla vůbec první od jeho propuštění, Bjaljacki upozornil, že navzdory globálním krizím je důležité nezapomínat na situaci v Bělorusku.
„Represe pokračují a stále sledujeme nová zatčení,“ uvedl Bjaljacki. Lidskoprávní organizace podle něj evidují nejméně 1 150 politických vězňů a běloruské úřady nadále vedou nová trestní řízení z politických důvodů.
Nobelista zároveň připomněl dlouhodobou podporu běloruské občanské společnosti ze strany Česka. „Jeden z posledních dopisů, které Václav Havel napsal asi dva až tři dny před svou smrtí, věnoval právě běloruským politickým vězňům, včetně mě. Obdržel jsem jej až po jeho smrti. Cítíme tu podporu z Česka a jsme velmi vděční za to, že Česká republika přijala běloruské politické vězně a vězenkyně,“ řekl.
Upozornil také na to, že v Bělorusku nemohou legálně fungovat nezávislá média ani lidskoprávní organizace. Mnohé z nich byly nucené přesunout svou činnost do zahraničí. V posledních týdnech se represe podle něj zaměřují také na zástupce kultury. Úřady například označily běloruský PEN klub za extremistickou organizaci, což vedlo k zatčení některých nezávislých nakladatelů a autorů publikujících v běloruském jazyce.
Podpora Lukašenkova režimu je podle Bjaljackého mezi běloruskými občany minimální. Jeho vládu přirovnal k juntě, která se udržuje u moci prostřednictvím násilí a represí. Připomněl také masové protesty po prezidentských volbách v roce 2020.
„Protesty z roku 2020 Lukašenka vyděsily. Byli jsme tehdy jen kousek od ruské vojenské intervence. Rusko mu slíbilo podporu a Lukašenko za ni dodnes platí. Přitom během protestů lidé v ulicích požadovali základní věci – svobodné volby, ve kterých se spočítají hlasy,“ uvedl.
Během své návštěvy Prahy se Bjaljacki sešel s představiteli občanské společnosti i politické reprezentace. Jednat má s prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Svoji cestu označil za příležitost upozornit na situaci v Bělorusku a poděkovat za dlouhodobou podporu, kterou běloruská opozice a exilové organizace z Česka dostávají.
„Budu pokračovat v tom, co jsem dělal dosud – bojovat za svobodné a nezávislé Bělorusko,“ dodal.
O Alesi Bjaljackém
Bjaljacki se již od 80. let zapojoval do demokratického a národního hnutí a organizoval protesty proti totalitní moci. V roce 1996 založil lidskoprávní organizaci Vjasna, která dokumentuje politické represe v Bělorusku a pomáhá politickým vězňům a vězeňkyním i jejich rodinám. Za tuto činnost jej režim Alexandra Lukašenka opakovaně věznil. V roce 2011 byl odsouzený v politicky motivovaném procesu a stal se vězněm svědomí podle Amnesty International. V roce 2021 byl znovu zatčený a v březnu 2023 ho soud poslal za mříže na deset let.
